úterý 7. října 2014

Přiznání ...

Tak se vám musím přiznat. 30ti denní výzvu jsem nedodržela. Trochu jsem se za to styděla, tedy ze začátku, ale myslím, že jsem toho zvládla i tak dost...

Například tu "zkoušku dospělosti" státní, ústí i praktickou. A tak je ze mě strojař. Jupííí. S vysvědčením jsem se hrdě přihlásila na Fakultu strojní a stala se vysokoškolačkou. Taky jsem se přestěhovala k Ùžasňákovi, zasnoubili jsme se, pořídili pejska, jeli na první dovolenou, pořídila jsem si tetování  a život je krásný.

Stále čtu knihy, miluji Nokii, neumím se oblékat, abych byla módní ikonou, popravdě módní peklo by mělo o čem psát, ale mám svou rodinu a náš malý kousek ráje a udržet to, to je výzva na celý život, né na 30 dní.
Mým snem je začít zase blog psát pravidelně. Zavést si nějaký řád a ne prokrastinovat čtením knihy o tom, jak se zbavit prokrastinace.
Tak ať to tu spolu zase zvládneme. Povíme si co nového a důležitě nedůležitýho se stalo a máme se fajn.
Pac a pusu
V pátek.
Jahůdka

1 komentář:

  1. To je změn, ale za nimi stojí vytrvalost. Takže přeji ať je ji dostatek a cokoli se stane vás posune dál.

    OdpovědětVymazat